Většinou těsně před spánkem si rekapituluji, co jsem daný den dělal a co mě čeká v následujících dnech. Občas mi přijde, že jsem nějaký den nic podstatného nebo důležitého neudělal, a proto začnu přemýšlet, co jsem daný den ve skutečnosti dělal. Řeknu si, že jsem se v tolik hodin vrátil domů ze školy a tolik času jsem měl zhruba volného času, který jsem z většiny strávil u zapnutého počítače. Tak si začnu počítat hodiny, co a jak dlouho jsem na něm dělal včetně přestávek, ale většinou mě celkový čas vyjde o pár hodin méně než jsem předpokládal. Z toho mi plyne, že buď je můj odhad úplně špatně nebo jsem na něco zapomenul.

Za ani ne čtyři měsíce mě čeká maturita a mně přijde, že přípravě na ni skoro nevěnuju žádný čas. Sem tam vypočítám pár příkladů z matematiky, který dostáváme jako přípravu, ale mně přijdou, že jejich úkolem je spíš nutit nás dělat neužitečnou práci než rozvíjet naši schopnost logicky uvažovat. Jednou do týden píšeme písemku na literaturu, který věnuji pár hodin přípravě materiálů včetně otázek pro zrychlení učení, ze kterých se můžu doslova kdykoliv se mi zachce vyzkoušet, ale nikdy je po písemce nevyužiju. Na fyziku občas dostaneme pár příkladů a osnovu k teorii, kterou si máme zpracovat. Já si ji zpracovávám obdobně jako literaturu, takže si občas vytvořím i otázky, ale opět se z nich nezkouším. A to je asi celá má příprava na maturitu. Tímto způsobem se na ni nikdy nepřipravím.

Jako největší problém se mi zdá, že jsem moc líný vypnout sociální sítě či jiné streamovací služby a začít dělat něco jiného. Když už se mi povede od nich odstoupit následuje po chvíli práce čas na přestávku a odpočinek ve formě navrácení k předchozí aktivitě, sociálním sítím, od kterých mi trvá výrazně déle navrátit se zpět k práci. Už si nějakou dobu kladu otázku proč tak dlouho? Asi nejčastější odpověď byla, že jsem asi na nich závislí.

Jako první jsem se zaměřil na Discord, který jsem měl téměř neustále otevřený na druhém monitoru, i když jsem ho praktický vůbec k chatování nevyužíval, pouze když jsem viděl puntík u nějaké guildy, tak jsem ji otevřel a novou zprávu přečetl, vůbec jsem nereagoval. Řešení této závislosti bylo až příliš snadné, jednoduše jsem ho přestal zapínat, a nyní párkrát v průběhu dne ho otevřu v prohlížeči a přečtu si nové zprávy.

Následoval YouTube a Twitch, ten jsem se snažil vyřešit přesměrování na localhost, a pokud jsem se na ně chtěl podívat, musel jsem jít do nastavení a odblokovat si je, což pár sekund zabralo. Když jsem si řekl, že jdu něco dělat, zablokoval jsem si je a přemýšlel co bych mohl dělat. Bohužel mě nic většinou nenapadlo a skončil opět u nich, a časem jsem je přestal blokovat a prakticky žádný výsledek nebyl.

Další na ráně se ocitl telefon, který jsem si vzal téměř vždy sebou na záchod. Jednoho dne jsem si řekl, že na něm ve výsledku nic nedělám, a přestal jsem si ho tam brát.

Po nějaké době jsem si uvědomil, že mi už zbývá dočíst pár posledních knih k maturitě, abych měl dostatek, a že bych poté mohl číst literaturu, která by mě bavila, a zároveň jsem si chtěl přečíst The Ballad of Songbirds and Snakes než se podívám na film. Během pár týdnů jsem četbu k maturitě dočetl a vrhnul jsem se na ni. Hned mě začala bavit a snažil jsem se ji dočíst. Zároveň mně začala hlavou honit myšlenka, že bych si koupil čtečku, abych neměl nutkání pořád koukat na lištu, kolik času jsem již strávil čtením. Zhruba v polovině jsem učinil rozhodnutí a koupil jsem si ji. Jakmile jsem ji dočetl, následovala další a další. Zatím se mi povedlo věnovat čtením denně asi hodinu a zredukovat tak čas na počítači asi o 10 %.

Ale i to mi přijde málo, proto jsem začal uvažovat, jak to dál omezit. První mě napadlo vymyslet systém, který by mi na základě provedení práce umožnil přístup na sítě. Ihned jsem to zavrhlo kvůli možnosti nutného okamžitého přístupu. Druhá možnost by byla vytvořit bodovací systém, kterých bych si chtěl udržet v nejlepších číslech, ale podle čeho bych počítal skóre, aby bylo pro mě důležité. Nakonec jsem si řekl, že ani nevím proti čemu bojuji, a proto jsem si začal vést záznam o aktivitách, který po nějaké době zhodnotím pokusím se vymyslet účinnou strategii.

Zatím mi přijdou jako největší past sociální sítě.